Úvodní myšlenka působí poněkud nadneseně, narážíme tím na dnešní dobu kybernetickou, na komunikaci s druhými lidmi prostřednictvím technických prostředků.
Propojení s lidmi má totiž různou kvalitu, která se liší tím, zda jde o přímý kontakt fyzické blízkosti, nebo pouze o elektronické sdělení popsané výrazovými prostředky, nebo zdokumentované fotografiemi či videonahrávkou. Rozdíl je v tom markantní, ať se to někomu líbí, nebo ne.
Posezení u stolu, kde si lidé mají co říct, je hřejivější a více osobní, zatímco mail, Skype a sociální sítě mohou působit nevěrohodně, často až odtažitě a chladně. Může se to pak projevit i na psychice člověka a na jeho přístupu k reálnému světu. Virtuální svět je zkrátka jiný. Někteří odborníci v oblasti psychologie varují před současnou podobou komunikace, zvláště mezi dětmi a mladými lidmi. Mohla by přerůst v cosi podivného, člověk by se snadno mohl proměnit na médium nebo stroj plný nevěrohodných emocí.
Jaké budou děti dnešních dětí?
V současné době je situace alarmující. V Česku je každý den po dobu několika hodin připojeno k Internetu na chytrých telefonech zhruba 75 procent dětí a mladistvých, kteří se baví buď pasivní virtualitou sledováním filmů a videa, nebo aktivní virtualitou při hraní her, případně brouzdáním po sociálních sítích. Stejné procento dětí používá Internet v souvislosti s výukou ve škole. Tomuto trendu nechtěně napomáhají i někteří rodiče, dokonce 25 procent z nich zveřejnilo o svých dětech na Internetu něco, o čem jejich děti vůbec ani neměly tušení.
Desetina dětí se již setkala s odcizením hesla a s jeho zneužitím, každé desáté dítě utrácí na Internetu velké peněžní částky. A dokonce téměř desetina dětí byla vystavena nepříjemné formě zneužívání osobních údajů. Nebezpečné také mohou být některé praktiky sexuálních deviantů, zejména pedofilů, kteří ve svůj prospěch zneužívají především dětskou nevinnou důvěru a naivitu. Kriminálních případů dětské pornografie a znásilnění bohužel stále přibývá.
